This repository has been archived by the owner on Jul 10, 2024. It is now read-only.
-
Notifications
You must be signed in to change notification settings - Fork 0
/
standardmodel.html
172 lines (170 loc) · 13.7 KB
/
standardmodel.html
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
<!DOCTYPE html>
<html lang="hy" xmlns="http://www.w3.org/1999/html">
<head>
<meta charset="UTF-8">
<meta content="ScienceClic Հայերեն" property="og:title" />
<meta name="viewport" content="width=device-width, initial-scale=1.0">
<meta name="keywords" content="լարերի տեսություն, լարեր, լարերի, String Theory, Լարերի Տեսություն Հայերեն, String Theory on Armenian, General Relativity on Armenian, Relativity, այնշտայնի գրավիտացիայի թեորեմը, հարաբերականություն, հարաբերականության ընդհանուր տեսություն, քվանտում, քուանտում, մասնիկներ, ScienceClic Armenian, ScienceClic հայերեն, հատուկ հարաբերականություն, սև խորոչ, սևանդարտ մոդել, standard model">
<meta content="Ստանդարտ մոդելի միավորումը բոլոր մասնիկներին, որոնք կազմում են տիեզերքը մեկ տեսության մեջ" property="og:description" />
<meta content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/92/Quark_structure_proton.svg/1200px-Quark_structure_proton.svg.png" property="og:image" />
<meta content="#960018" data-react-helmet="true" name="theme-color" />
<meta name="description" content="Ստանդարտ մոդելի միավորումը բոլոր մասնիկներին, որոնք կազմում են տիեզերքը մեկ տեսության մեջ">
<meta name=”viewport” content=”width=device-width, initial-scale=1.0”>
<link href="https://cdn.jsdelivr.net/npm/[email protected]/dist/css/bootstrap.min.css" rel="stylesheet" integrity="sha384-T3c6CoIi6uLrA9TneNEoa7RxnatzjcDSCmG1MXxSR1GAsXEV/Dwwykc2MPK8M2HN" crossorigin="anonymous">
<link rel="stylesheet" href="https://cdn.jsdelivr.net/npm/[email protected]/font/bootstrap-icons.css">
<link rel="shortcut icon" type="image/png" href="https://github.com/mMONTAGEe/mMONTAGEe/blob/master/Arevaxach%20with%20electrons%20orbit%20white.png?raw=true">
<link rel="stylesheet" type="text/css" href="style.css">
<link rel="stylesheet" href="bootstrap.min.css">
<title id="title">Ստանդարտ Մոդել</title>
<script src="https://polyfill.io/v3/polyfill.min.js?features=es6"></script>
<script src="https://cdn.mathjax.org/mathjax/latest/MathJax.js?config=TeX-MML-AM_CHTML"></script>
</head>
<body id="zibil-urish">
<div class="header">
<div class="container">
<div class="row">
<div class="col-sm">
<img id="image-workshop" src="https://github.com/mMONTAGEe/mMONTAGEe/blob/master/Arevaxach%20with%20electrons%20orbit%20white.png?raw=true" width="25%" height="85%">
</div>
<div class="col-sm">
<h1 id="title">STANDARD MODEL</h1>
</div>
<div class="col-sm">
<img id="image-clic" src="img/icon.jpg" width="25%" height="85%">
</div>
</div>
</div>
</div>
<hr id="hr">
<br>
<a href="index.html" class="back-button"> <i class="bi bi-caret-left-fill"></i> Վերադարնալ հիմնական էջ</a>
<br>
<div class="lection">
<h1 class="whiteH2" style="font-size: 17px">\[ \mathcal{L}_{\text{SM}} = -\frac{1}{4} F_{\mu\nu}^a F^{\mu\nu}_a + \sum_{f} \bar{\psi}_f (i\gamma^\mu D_\mu - m_f) \psi_f + (D^\mu \Phi)^\dagger (D_\mu \Phi) - V(\Phi) - \sum_{f} y_f \bar{\psi}_f \Phi \psi_f - y_\text{lep} \bar{L} \Phi e_R - y_\text{quark} \bar{Q} \Phi d_R + \text{h.c.} \] </h1>
<h2 class="whiteH2">Ստանդարտ մոդելը միավորում է բոլոր մասնիկները, որոնք կազմում են տիեզերքը մեկ տեսության մեջ, տարրական մասնիկները հիմնարարեն ամբողջ տիեզերքի հիմքում, դրանք ամենափոքր մասնիկներն են, դրանց չեն կարող ջարդել կամ բաժանվել,</h2>
<h2 class="whiteH2">Ստանդարտ մոդելը բաժանում է այս մասնիկները տարբեր խմբերի․</h2>
<h2 class="whiteH2">Տիեզերքը կազմված է նյութից, նյութը հիմնարար է ամեն առարկային և ամեն ինչին ինչ ունի զանգված․</h2>
<br>
<div class="container">
<div class="row">
<div class="col-xl-6">
<h2 class="whiteH2">Մասնիկները որոնք կազմումեն նյութ կոչվում են <strong>Ֆերմիոներ</strong>, Ֆերմիոները բաժանված են 2 խմբերի, Քվարկ և Լեպտոն, Քվարկերը և Լեպտոները գոյություն ունեն 3 տեսակի որը մենք կոչումենք սերունդ, յուրաքանչյուր սերնդի հետ կապված է Քվարկի զույգ և Լեպտոնի զույգ․</h2>
</div>
<div class="col-xl-6">
<img class="img-text" src="img/stmodel/fermionstype.png" width="100%" height="100%">
</div>
</div>
</div>
<br>
<div class="container">
<div class="row">
<div class="col-xl-6">
<h2 class="whiteH2"> <strong>-</strong> Առաջի սերունդը կազմված է «Վերև» «Ներքև» Քվարկից և Էլեկտրոն և Էլեկտրոն Նեուտրինո Լեպտոներից․ Սա ամենա տարածվաց մասնիկներեն գտնող մեր տիեզերքում․</h2>
</div>
<div class="col-xl-6">
<img class="img-text" src="img/stmodel/firstgen.png" width="100%" height="100%">
</div>
</div>
</div>
<br>
<div class="container">
<div class="row">
<div class="col-xl-6">
<h2 class="whiteH2">Երբ «Վերև» «Ներքև» Քվարկերը միացվածեն երեքով, նրանք կազմումեն Պռոտոներ և Նեուտրոներ որոնք ատոմային միջուկի էական մասեր են, </h2>
</div>
<div class="col-xl-6">
<img class="img-text" src="img/stmodel/subatoms.png" width="100%" height="100%">
</div>
</div>
</div>
<br>
<div class="container">
<div class="row">
<div class="col-xl-6">
<h2 class="whiteH2">, Էլեկտրոները ևս ներկայեն ատոմում, պտտվելով պռոտոնի և նուտրոնի շուրջ, Էլեկտրոնի բացասական լիցքը չեզոքացնում է Պռոտոնի դրական լիցքը, դարձնելով նյութը չեզոք</h2>
</div>
<div class="col-xl-6">
<img class="img-text" src="img/stmodel/neutralcharge.png" width="100%" height="100%">
</div>
</div>
</div>
<br>
<h2 class="whiteH2">Շարժվելով ելեկրական լարի մեջ, էլեկրոները պատասխանատուեն Էլեկրականությանը</h2>
<br>
<div class="container">
<div class="row">
<div class="col-xl-6">
<h2 class="whiteH2">Էլեկտրոն նեուտրինային նյութի մասնիկները ամենաշատն են մեր տիեզերքում, Հազար միլլարդավոր քանաքությամբ անցնումեն մեր մարմնի միջով ամեն վարկյան, Իրանք չեն փոխազդում նյութի հետ ինչը նրանց հայտնաբերելը շատ դժվար է դարձնում</h2>
</div>
<div class="col-xl-6">
<video class="img-text" width="100%" height="100%" autoplay loop muted playsinline>
<source src="img/stmodel/neutrinowind.mp4" type="video/mp4">
Your browser does not support the video tag.
</video>
</div>
</div>
</div>
<br>
<div class="container">
<div class="row">
<div class="col-xl-6">
<h2 class="whiteH2"> <strong>-</strong> Երկրորդ Սերունդը կազմված է «Չարմ» «Ստրենջ Քուարկ» Քվարկեր, և Մուոն Մուոն Նեուտրինո Լեպտոներ, Այս մասնիկները ունեն զանգվաց ավելի մեծ քան արաջի սերունդի մասնիկներ․</h2>
</div>
<div class="col-xl-6">
<img class="img-text" src="img/stmodel/secondgen.png" width="100%" height="100%">
</div>
</div>
</div>
<br>
<div class="container">
<div class="row">
<div class="col-xl-6">
<h2 class="whiteH2"> <strong>-</strong> Երրորդ սերունդը կազմված է «Գագաթ | Top» «Ստորին | Bottom» Քվարկեր, Թաու և Թաու Նեուտրինո Լեպտոներ, Համեմատաց մյուս երկու սերունդի մասնիկներին, սրանք ունեն ամենա մեծ զանգվածը</h2>
<h2 class="whiteH2">Երկրորդ և երրորդ սերունդի մասնիկները բավականին հազվադեպեն համեմատած արաջի սերունդի մասնիկներին</h2>
</div>
<div class="col-xl-6">
<img class="img-text" src="img/stmodel/thirdgen.png" width="100%" height="100%">
</div>
</div>
</div>
<br>
<div class="container">
<div class="row">
<div class="col-xl-6">
<h2 class="whiteH2">Բոլոր նյութական մասնիկները գոյություն ունեն 2 տիպի, երկրորդ տիպը կոչվում է «Հականյութ | Anti-Matter» Տրամադրելով ամեն մասնիկին Հակամասնիկ</h2>
<h2 class="whiteH2">Հակամասնիկը ունի նույն բնութագրություն որպես Մասնիկ, բայց պարունակումեն հակառակ լիցք, հակամասնիկները նույն պես ունեն հակառակ գույնային լիցք</h2>
<h2 class="whiteH2">Օրինակ։ Պոզիտրոն \( e^+ \) և Էլեկտրոն \( e^- \)</h2>
</div>
<div class="col-xl-6">
<img class="img-text" src="img/stmodel/antimatter.png" width="100%" height="100%">
</div>
</div>
</div>
<br>
<div class="container">
<div class="row">
<div class="col-xl-6">
<h2 class="whiteH2">Կան մասնիկներ որոնք նյութի կազմության մաց չեն, որոնք մենք անվանումենք Բոզոներ, Բոզոնը մասնիկ է որը գործում է որպես սուրհանդակ՝ հեռավորության վրա գտնվող մասնիկների միջև փոխազդեցություն ապահովելու համար,<br>Դրանցից 4-ը կոչվումեն Չափիչ բոզոններ, ամեն չափիչ բոզոնը ներկայացնում է ուժ մեր տիեզերքում։</h2>
</div>
<div class="col-xl-6">
<video class="img-text" width="100%" height="100%" autoplay loop muted playsinline>
<source src="img/stmodel/bosons.mp4" type="video/mp4">
Your browser does not support the video tag.
</video>
</div>
</div>
</div>
<br>
<h2 class="whiteH2"> Ֆոտոնը չափիչ բոզոն է կապված է Ելեկտրամագնիսական փոխազդեցությանը, Այն շարժվում է լույսի արագությամբ և առաջացնում է մագնիսականություն և հենց լույս</h2>
<h2 class="whiteH2">Գլուոնը պատասխանատու է «Ուժեղ» փոխազդեցությանը, Այս ուժը լինում է մանրադիտակային մասշտաբով և շատ հզոր, այն պահպանում է քվարկներին միասին, որոնք իրենք ձևավորում են պռոտոններ և նեյտրոններ</h2>
<h2 class="whiteH2">\( Z^0 \), \( W^+ \), \( W^- \) չափիչ մասնիկներեն որոնք պատասխանատու են թույլ փոխազդեծության, այս ուժը ընկած է այնպիսի երևույթների հիմքում, ինչպիսիք են մասնիկների ռադիոակտիվությունը կամ միջուկային միաձուլումը, որը տեղի է ունենում Արեգակի նման աստղերի ներսում։</h2>
<br>
<h2 class="whiteH2">Կա մի հատ վերջնական Բոզոն, Հիգս բոզոն, Այնքանել մասնիկ չէ որքան Դաշտ</h2>
<h2 class="whiteH2">Հիգս դաշտը տալիս է զանգված մասնիկներին որոնք անցնումեն դրա մեջով, Ինչքան շատ մասնիկը փոխազդում է այդ դաշտի հետ, այդքանել հզոր է դրանց զանգվածը</h2>
<br>
<img class="img-text" src="img/stmodel/fullmodel.png" width="100%" height="100%">
<br>
<h2 class="whiteH2">Բայց այդ մոդելը չի կարող բացատրել ամեն ինչ, Այս մոդելը դեռ չի կարող բացատրել Գրավիտացիան, որը հիմնարար է տիեզերքին․ «Գրավիտոն» բոզոնը տրամադրված է որպես պատասխանատու գրավիտացիայի համար սակայն այն դեռ հիպոթեզե։</h2>
</div>
</body>
</html>